Kuhstall (česky Kraví hora nebo Kravín) je druhým největším přirozeným obloukem v Labských pískovcích po Pravčické bráně. Nachází se na Neuer Wildenstein, 337 metrů vysokém skalním výběžku ve vnitrozemí Saského Švýcarska, jižně od vodopádu Lichtenhain a nad údolím Kirnitzsch. Je korunován hradem Wildenstein z 15. století. Oblouk je 11 metrů vysoký, 17 metrů široký a 24 metrů hluboký.

Jméno Kuhstall má dva možné původy. První možnost je, že místní obyvatelstvo ukrývalo svůj dobytek ve velmi širokém přirozeném klenutém oblouku před drancujícími švédskými vojáky během třicetileté války. Druhá je, že loupící rytíři, kteří si ze středověkého hradu udělali útočiště, zde drželi dobytek, ukradený během svých náletů.

Kuhstall je zajištěna zábradlím na vyhlídkovém bodě. Přibližně ve středu skalního útvaru vede úzkou štěrbinou strmé schodiště, tzv. ,,žebřík“. Na vrcholu schodiště je další vyhlídka s panoramatickým výhledem na Saské Švýcarsko.

Skála leží na mezivrstvě obsahující jíl. Na hraničních stěnách je hladká, leštěná, zkameněná skála. Příčinou vzniku byly tektonické pohyby Lužické vrstvy, vzdálené asi 900 metrů. Zde byla během křídového období starší žula posunuta nad mladší pískovce. Skalní masiv má mnoho jeskyní a převisů.

Na počátku 19. století se Kuhstall vyvinul v jednu z hlavních atrakcí Saského Švýcarska. Byla to důležitá stanice podél umělecké cesty (Malerweg). August von Goethe, syn známého Wolfganda von Goetheho, navštívil skály v červnu 1819 a prohlásil: ,,Přátelská pohostinnost s pivem, jahodami, limonádou a rumem činí toto místo místem odpočinku pro hladové a unavené tělo."

Od roku 1824 je u skalního oblouku hostinec, který byl několikrát přestavěn a rozšířen. S otevřením tramvaje k vodopádu Lichtenhain v roce 1898 byl Kuhstall ještě dostupnější.

Kuhstall je dnes stále hojně navštěvovaným místem. Z vyhlídkové terasy jižně od Felsentoru jsou vidět tyčící se skály zadního Saského Švýcarska. Nad Kuhstall se lze přes úzký žebřík dostat k pozůstatkům bývalého hradního komplexu.