Podzemní továrna Richard

13.9.2018

Podzemní továrna Richard (přesné označení B5-Richard) je soustava tří bývalých hlubinných vápencových lomů u Litoměřic nacházející se pod vrchy Radobýl a Bídnice v Českém středohoří, kterou nacisté přestavěli na utajenou podzemní továrnu určenou pro zbrojní výrobu. S výstavbou se začalo v roce 1944 a plánované ukončení bylo na rok 1945. Do práce zde bylo nasazeno 1200 civilních zaměstnanců. Denně zde pracovalo i několik tisíc vězňů z blízkého Terezína. Na podzim roku 1944 se zde začali vyrábět součásti spalovacích motorů do tanků a stíhače tanků.

2018-9-13-1

Po válce o podzemní prostory projevilo zájem hned několik podniků, jedním z nich byl i Památník Terezín. K sanaci prostorů a jejich dalšímu využití nikdy pořádně nedošlo. V současné době je v Richardu ll a v několika málo chodbách Richardu l umístěno úložiště nízko a středněaktivních odpadů ( např. zdravotnický materiál), převážná většina ostatních štol Richard l a lll nezvratně chátrá a postupně se hroutí. Objekt byl z těchto důvodů v roce 2002 uzavřen veřejnosti. Od roku 2009 se snaží litoměřická radnice o to aby byla továrna opět zpřístupněna, avšak toto brzdí nedostatek financí.

2018-9-13-2

Ročně je do tohoto úložiště přivezeno a následně uloženo několik set obalových souborů s odpadem. Jedná se o institucionální odpady, které jsou tvořeny vyřazenými radioaktivními zářiči (požární hlásiče, hladinoměry apod.), kontaminovanou sutí, plasty, papírem apod. Několik komor je vyčleněno pro skladování odpadů, které mají vyšší aktivitu, než povolují limity a podmínky pro ukládání do úložiště Richard. Jsou to např. vyřazené ozařovací hlavice z nemocnic. Tyto odpady jsou zde skladovány do doby, než vyhoví podmínkám pro uložení nebo než budou převezeny do budoucího hlubinného úložiště. Ani pro skladování nelze přijmout jakýkoliv radioaktivní odpad, ale pouze takový, který je zpracován do předepsané formy a neobsahuje vyšší než povolené množství radionuklidů. Kritéria, která musí odpad přijatý ke skladování splnit, stanoví limity a podmínky ke skladování v úložišti Richard, které jsou schvalovány Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Od roku 2017 je jedna ukládací komora vyčleněna pro skladování odpadů obsahujících přírodní radionuklidy.

2018-9-13-3

Kontrolu nad dodržováním limitů a podmínek bezpečného provozu jaderného zařízení ÚRAO Richard, dodržování jaderné bezpečnosti, báňské bezpečnosti, radiační ochrany a dalších kritérií stanovených jadernou legislativou vykonávají inspektoři SÚJB a Státní báňské správy České republiky. Děje se tak několikrát ročně při inspekcích. Na úložišti se pravidelně konají havarijní cvičení a úložiště je monitorováno v souladu s programem monitorování.

2018-9-13-4

Pár z nás mělo letos možnost zúčastnit se Dne otevřených dveří úložiště Richard a tak jsme se vydali vstříct cenným informacím přímo u zdroje. Jelikož kapacita návštěvníků je velmi omezená (cca 80 osob na tento den a přednostně jsou vpouštěni hlavně obyvatelé přilehlých obcí) jednoduché to nebylo a až do poslední chvíle jsme netušili, kolik z nás bude moct tuto továrnu navštívit. Program se skládá ze skoro dvouhodinové přednášky, na které se velice aktivně zapojujeme do diskuze a pokládáme otázky, na které dostáváme odpovědi:

2018-9-13-5

1/ Zajímalo by nás, kolik let bude nutné tento odpad v úložišti skladovat, než bude pro člověka bezpečný? Poločas rozpadu tohoto odpadu je 30 let.

2/ V tuto chvíli nemá smysl řešit, co bude, až se beton rozpadne, ale spíše nás zajímá, co z toho mají a budou mít místní lidé. Místní obyvatelé nijak úložiště neřeší.

3/ Co může způsobit zde uskladněný materiál, který by se náhodou dostal do cizích rukou? Tento odpad nic, navíc bezpečnostní opatření jsou tak velká, že do skladiště se nedostane neoprávněná osoba.

4/ Co se stane, když se kapacita tohoto úložiště naplní? V tuto chvíli máme ve skladech uloženo až 39 000 sudů, což je 98% kapacity úložiště. Takže je naplánováno jeho rozšíření. Opravou stávajících štol.

5/ Co se děje s materiálem, který nesplňuje podmínky přijatelnosti? Takový materiál se k nám ani nedostane, vše se několikrát řádně kontroluje.

2018-9-13-6

Po přednášce se konečně dostaneme, kam se málokdo podívá, přímo do skladu. Před vstupem jsme si prošli školením o dodržování bezpečnosti. Vzhledem k povaze tohoto zařízení jsme se museli seznámit i s ochrannými pomůckami a základním postupem v případě nebezpečí. Došlo i na povídání o nouzovém dýchacím přístroji, který mají pracovníci vždy u sebe po celou pracovní dobu. V hygienické smyčce jsme dostali pracovní obleky, ochranné pomůcky a dozimetry. Vybaveni tímto vším se vydáváme do úložiště. Procházíme štolou v hloubce 40 m pod zemí. Kolem nás jsou vyskládané a uložené sudy, všechny jsou řádně označené vlastním číslem, váhou, kódy. Jelikož v tomto prostředí můžeme být jen 30 minut, dostaneme se pouze k důlnímu ventilátoru, který dodává do těchto chodeb čistý vzduch. Procházíme tedy asi 600 m štol. Teplota je zde do 10° C.

Na exkurzi je možnost zhlédnutí plánovaného projektu výstavby hlubinného úložiště jaderných a radioaktivních odpadů v naší republice a to v hloubce 500-600 m pod zemí. Tento projekt je již posvěcen smlouvou a je navrženo 9 oblastí, kde by mohla začít výstavba. Vše je naplánováno hodně do budoucnosti a tak do roku 2025 dojde k výběru místa, v roce 2030 budou vybudovány laboratoře, a v roce 2050 by mělo dojít k zahájení výstavby a vrtů. To vše by dle plánů mělo být hotové v roce 2065, kdy má dojít k prvnímu ukládání materiálů. V naší republice máme 6 jaderných reaktorů – čtyři v JE Dukovany a v JE Temelín. Ty nám vyrábějí přibližně 30% tuzemské elektřiny. Celý tento projekt by měl vyjít na 105 mld. korun.

2018-9-13-7

Tuto exkurzi doporučujeme všem, kteří se zajímají o ekologii, ale i těm kteří baží po informacích, ty je totiž nejlepší získávat přímo u zdroje. A my jsme byli velice příjemně překvapeni. Uvítali nás zaměstnanci s úsměvem ve tváři a ochotou odpovědět jakýkoliv náš laický dotaz. Za tuto šanci moc děkujeme a určitě se budeme snažit se jí zúčastnit i příští rok.

-red-


 
Nastavení fotogalerie